Přehled činností
Přehled činností

Homepage » Přehled činností

Naše současné aktivity, které nabízíme:

  • Správa a údržba nemovitostí
  • Provádění staveb
  • Architektonické a urbanistické studie
  • Projekční činnost
  • Elektroinstalační práce
  • Systém a údržba ASŘ
  • Monitoring
  • Zavádění řídících systémů
  • Inteligentní domy a zóny
  • Realizace vzduchotechnických a klimatizačních zařízení
  • Kompletní facility management
  • Krizový management
  • Kompletní finanční servis
  • Leasing strojů, techniky a zařízení
  • Finanční servis
  • Činnost ekonomických a právních poradců
  • Vývoj a tvorba softwarových produktů
  • Dodávky hardware a software
  • Dodávky a realizace strojních zařízení
  • Ekologické stavby
  • Inženýrské sítě
  • Dodávky a realizace telekomunikačních zařízení
  • EPS a EZS
  • Inženýrská činnost
  • Zemní práce
  • Rekultivace a biosekce
  • Územní řízení
  • Stavební povolení
  • Technické dozory a vedení staveb
  • Rozpočty a výkazy výměr
  • Designové návrhy interiéru a vybavení vč.nábytku
  • Montáže fotovoltaických elektráren
  • Řídící systém  a informační ASŘ pro fotovoltaické elektrárny
  • Certifikované dodávky a montáže systému SIKLA

 

Naše společnost vám nabízí zpracování energetických auditů.

 

Naše společnost Vám nabízí zpracování energetických auditů, včetně poradenství v oblasti financování energeticky úsporných opatření.

Zpracováváme energetické audity v rámci IPPC.

Energetické audity, zejména větších celků jsou záležitostí práce týmu odborníků. Jenom tak je možné zajistit požadovanou kvalitu, vyváženost auditu a vyhnout se budoucím problémům.

Zpracováváme energetické audity všech úrovní:

  • průmyslových areálů
  • rodinných a bytových domů
  • zdravotnických zařízení
  • školských zařízení
  • zemědělských objektů
  • obchodních prostor a areálů
  • sportovních a účelových zařízení
  • apod.

Energetický průkaz budovy byl dokument, kterým byla hodnocena potřeba energie budovy na vytápění v prvních letech po uvedení zákona 406/2000 Sb. v platnost. Touto energetickou potřebou budovy byla myšlena potřeba energie na vytápění a větrání budovy se zahrnutím tepelných zisků z oslunění a se zahrnutím vnitřních tepelných zisků. Způsob hodnocení, kritéria hodnocení a výstupní formu dokumentu předepisovala vyhláška č.291/2001 Sb. Výsledným hodnotícím kritériem energetického průkazu byla měrná potřeba tepla při vytápění budov eVN (kWh/m3 a) nebo eVA(kWh/m2a). Žádný právní předpis neurčoval, kdo je oprávněn energetický průkaz budovy vypracovat a mohl jej tudíž vypracovávat každý, kdo zvládl metodiku výpočtu. Vyhláška č.291/2001 Sb. byla však zrušena nabytím účinnosti nové vyhlášky č.148/2007 Sb. Nová vyhláška, která platí od 1.července 2007, zavádí nový dokument, který se nazývá Průkaz energetické náročnosti budovy a který mohou vypracovávat pouze oprávněné osoby. Energetický průkaz budovy dle vyhlášky č. 291/2001 je dnes již neplatným dokumentem v případě, že je nutno dokládat tepelně technické vlastnosti budovy.

 

Průkaz energetické náročnosti budovy je zcela nový dokument, který vnesl do našeho právního řádu zákon č.177/2006 Sb., který je novelou zákona č.406/2000 Sb. Zatím poslední plné znění zákona č.406/2000 Sb. ve znění předchozích změn vyšlo ve sbírce zákonů pod č.61/2008 Sb. Prováděcím předpisem, který určuje formu a způsob vypracování průkazu energetické náročnosti budovy , je vyhláška č.148/2007 Sb.

Doposud užívaný energetický průkaz budovy (definovaný vyhláškou č.291/2001) hodnotil budovu z hlediska spotřeb energií pouze prostřednictvím koeficientu měrné spotřey tepla eVN případně eVA. Tyto koeficienty v sobě obsahovaly spotřebu tepelné energie na vytápění prostupem a  spotřebu energie větráním se zahrnutím tepelných zisků z vnitřních zdrojů a tepelných zisků z oslunění. Vytvoření energetického průkazu budovy nebylo žádným způsobem omezeno a mohl jej tudíž dělat kdokoliv.

Nový dokument, průkaz energetické náročnosti budovy, na rozdíl od energetického průkazu budovy, hodnotí budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují. Součástí hodnocení jsou energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení. Splněním požadavků na spotřeby jmenovaných energií je dokládáno k prokázání dodržení obecných technických požadavků na výstavbu ve smyslu vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Průkaz energetické náročnosti budovy nesmí být starší než 10 let a je součástí dokumentace při (účinnost od 1.ledna 2009):

a) výstavbě nových budov

b) při větších změnách dokončených budovs celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost. (Větší změnou dokončené budovy je taková změna, která probíhá na více než 25% celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší ne 25% celkové spotřeby energie.)

c) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinost zpracovat průkaz energetické náročnosti podle písmene a) nebo b).

Součástí průkazu musí být u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy posouzení s ohledem na alternativní způsoby vytápění, kterými jsou :

a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů

b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla (kogenerace)

c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení

d) tepelná čerpadla

 

Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové ploše nad 1000 m2 jsou povini umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. Tato pvinnost se však týká pouze těch provozovatelů budov, kteří museli nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti  z důvodu výstavby nových budov nebo z důvodu větších změn již dokončených budov.

Jak už bylo řečeno výše, pomocí průkazu energetické náročnosti se mimo jiné prokazují i obecné technické požadavky na výstavbu. Tato povinnost je dána §6a, odstavec 1, zákona 406/2000 Sb. V tomto odstavci je definováno :

Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis (vyhl.148/2007 Sb.), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis (vyhl.148/2007 Sb.) stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budov a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy.

Ve stejném paragrafu, ale v odstavci 8 je zároveň definováno, které budovy a za jakých podmínek nemusí podmínky z odstavce 1 splňovat. Tyto podmínky nemusí být splněny :

  • při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu (např. zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči)
  • u budov dočasných s plánovanou dobou životnosti do 2 let
  • u budov experimentálních
  • u budov s občasným užíváním, zejména pro náboženské činnosti
  • u budov obytných, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce
  • u budovv samostatně stojících o celkové podlahové ploše menší než 50 m2
  • u budov obsahující vnitřní technologické zdroje tepla
  • u výrobních budov v průmyslových areálech
  • u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění

Některé tyto definice jsou však přinejmenším nepřesné. Například u budov s vnitřními zdroji technologického tepla není zřejmé, zda tyto zdroje musí krýt veškerou potřebu tepla na vytápění, nebo zda bude postačovat když tato potřeba tepla bude kryta třeba jen z 10%. U zemědělských budov je použit pojem nízká roční spotřeba tepla bez bližšího určení. Dále není z uvedených definic ani z ostatních paragrafů zřejmé, zda to, že dané objekty nemusí splňovat podmínky z odstavce 1, je automaticky zbavuje i povinosti mít vyhotovený průkaz energetické náročnosti budovy. Na tuto otázku se nám nepodařilo získat jasnou odpověď ani dotazem u SEI. Až se nám podaří získat nějaké závazné stanovisko, uveřejníme jej na tomto místě.

Dle § 13, odstavec 2, zákona 406/2000 Sb. je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem Státní energetická inspekce. Prováděcí vyhláškou č.195/2007 Sb. je v jejím § 2, odstavec 4a mimo jiné určeno, že SEI nevydává závazná stanoviska v územním a stavebním řízení u samostatně stojících budov s celkovou roční spotřebou energie menší než 700 GJ. V praxi to znamená, že objekty s menší celkovou spotřebou energie než 700 GJ mají v plné kompetenci stavební úřady.

Na rozdíl od energetického průkazu budovy mohou průkaz energetické náročnosti budovy vypracovávat pouze zákonem definované osoby. Jsou jimi energetičtí auditoři ve smyslu zákona 406/2000 Sb. a nebo autorizované osoby v oborech pozemní stavby, technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb (ve smyslu zákona 360/1992 Sb.). Tyto oprávněné osoby však musí být nejprve  přezkoušeny z podrobností vypracování průkazu energetické náročnosti u MPO. Seznam těchto oprávněných osob eviduje MPO v seznamu energetických expertů.